Japonsko nebo také Nippon, v překladu Země vycházejícího slunce, je asijský ostrovní stát, kterému se jen stěží nějaký jiný stát může podobat, stát, který si uchoval svou naprostou jedinečnost a množství tradic. Země samurajů, gejš, růžových květů sakur, země uctivosti a kolektivního myšlení. Země nejmodernějších technologií, pracovitosti, loajality i potlačených emocí. Země častých zemětřesení a zároveň země nejlépe schopná přírodním katastrofám odolávat. Země preciznosti, pořádku, poezie či buddhistického zenu. Země uspěchaná až chaotická, bohatá i trpící. Moderní Japonsko vzniklo roku 1854, kdy si Spojené státy americké vynutily otevření japonských přístavů pro volný obchod, čímž skončila 251 let trvající izolace. Tento radikální vstup moderního západního světa do tradiční feudalistické a téměř starověké společnosti přináší dodnes viditelné rozpory mezi tradičním a moderním způsobem života a určuje prazvláštní charakter Japonska. Geograficky je Japonsko souostrovím stojícím na střetu tří tektonických desek planety. Korejský průliv jej odděluje od Jižní Koreje, Japonské moře jej dělí od Severní Koreje a Ruska. Ostrovy Rjúkjú na východě omývá Východočínské moře a na jihu sahají až k Tchaj-wanu. Země je z velké části hornatá a je natolik rozlehlá, a tak zajímavě umístěná, že se zde ve stejnou chvíli nachází místa pokrytá sněhem i pláže s tropickým vedrem. Na větší části území počasí připomíná české klima, ovšem současně podléhá vlivům oceánu, monzunů a častým tajfunům. Pro svět je Japonsko zemí počítačů a elektroniky, světem nesčetného množství malých lidí spěchajících a namačkaných v ještě menších prostorech. Zemí oblíbeného suši, rýže, sebevražedných bojovníků kamikadze nebo bojovníků karate. Zemí nádherných chrámů a nebezpečných obřích vln tsunami. Pro většinu turistů je zemí úchvatnou a těžko pochopitelnou, kterou je možné postupně vstřebávat s každou návštěvou.